13. - Plány dvou Barbor

Mrzimorská společenská místnost
Barbora Vakomyjová seděla zcela sama u jediného krbu, který již dohasínal. Čekala. Uplynul již týden od toho shonu okolo draka. Za okny padal bílý sníh. A pak se, kolem jedné hodiny ranní, z krbu vynořila něčí hlava. Ihned jí poznala, byla to ta, na kterou čekala.
,,Báro," šeptla přidušeně Vakomyjová, jako by se jí trochu lekla. Nebylo by divu. Tvář Barbory Kopecké vypadala, jako by její majitelka pár nocí pořádně nespala, kudrnaté vlasy jí vlály okolo obličeje a ramen, byla celá oteklá a očividně vzteky bez sebe.
,,Konečně se mi podařilo se s tebou spojit! A neříkej mi Báro, jsem Vládkyně smrti!"
,,No tak", povzdychla si Vakomyjová. ,,Nikdo ti neříká Vládkyně smrti, dokonce ani v Bradavicích. Spíš tu kolujou přezdívky jako Šílená Bára."
,,Cože!"zasyčela Kopecká v ohništi, až se sprška uhlíků rozlétla kolem. ,,Celý Bradavice si budou přát, aby mě nikdy nepoznaly!"
,,Všichni se ti posmívají, že nemáš žádnou sílu, že i ten drak se radši stáhnul zpátky a nechal všechny na pokoji."
,,Ten už dostal za vyučenou!"vřískla zase Bára. Počínala si velice nerozumně, ba hloupě, protože jí mohl kdokoliv z mrzimorské koleje slyšet. Vakomyjová si povzdychla.
,,Třeba už bude poslouchat."
,,To bych tý bestii radila - na co ho asi vyživuju? Aby všechno zkazil a nechal špinavou práci na mě!"
,,Ještě jsem tady já" připomněla nesměle Vakomyjová.
,,Pravda. A když už o tom mluvíš, mám pro tebe úkol. Chci vědět všechno o tom klukovi, kterej mluví s draky. A v neposlední řadě informace o Relikviích smrti!"
,,Bezová hůlka a plášť?"
,,Obzvlášť. Kámen vzkříšení už mám. Stopy mě dovedly na správné místo. Hahaha!"
,,Takže ta holka z Nebelvíru a ze Zmijozelu ten...ten..."
,,Razmik!"vyštěkla Kopecká. ,,Zapamatuj si to už, máš v tom pěknej guláš! Dostaň se k nim a zjisti o nich všechno, kdy choděj spát, kam se choděj koupat...a hlavně, kdy mají ty věci u sebe! Do tejdne mi dáš hlášení, zase v tuhle dobu, jasné?!"
,,Hm...myslim, že mě ani jeden z nich nemá moc rád..."
,,Hele Baruš! Jsi holka, tak by ses měla zaměřit na nějakýho kluka, s tím mám dost zkušeností. Tolik kluků mě chtělo... Najdi si někoho, kdo je jim blízkej. Doporučila bych ti Tomáše Vaňka z Havraspáru, to je takovej blonďatej sladkej cukřík, jenže bohužel se s nima vídá minimálně. Takže zkusíš Honzu Horáka. Ten je dost chytrej a ví toho určitě dost, a navíc se přiblížíš k jeho partě, hlavně Verče a tomu dračímu klukovi. Geniální, co? Haha!"
,,Jak se mu mám přiblížit?!"nechápala Vakomyjová.
,,Co já vim, pozvi ho na ten ples, co budete mít? Předstírej, že ho máš ráda!" Pak se nědke otevřely dveře - nejspíš někdo potřeboval na záchod. Bára v ohništi zmizela pryč.
.-.-.-.-.--.--.---.--.--.-.-.-.-.
Byla sobota odpoledne, čas oběda. Tyno u snídaně přišla nějaká pošta, menší balíček s pestrobarevnými obrázky a právě ho otevírala. Seděla s Niki a Honzinou na jednom gaučíku. Po chvíli všichni nadšeně vypískli a něco obdivovali.
,,Asi jí přišel Bakugan", hádala Verča, která o kus dál hrála mudlovské karty s Pavlem a Honzou. Předtím je neznala, ale teď, když jí je kluci ukázali, chtěla je hrát pořád. ,,Půjdu se na něj taky podívat." Jakmile se vzdálila, zeptal se Pavel Honzy:
,,S kym půjdeš na ten ples?" Hlavu přitom nemohl odtrhnout z modrého plakátu na nástěnce, který zářil přes celou místnost.
,,Tyjo, já ještě nevim. Asi sám", zasmál se a podíval se kolem.
,,Nepozveš třeba tu Kačku?" zamyslel se. ,,Možná se jí líbíš."
,,Jo? Nevim, možná jo",zasmál se. ,,Ale času je dost. Ty jsi přemýšlel, koho pozvat?"
Pavel chvíli zaváhal. Možná chtěl něco říct, možná taky ne. Pak se vrátila Verča. Jen se na ní podíval, pak obrátil zrak do země, ale mlčel dál.To ji trochu rozčílilo.
,,Co je? Proč nehrajete? Bavili jste se o mě nebo co?"
,,Ne", ozvali se oba. Zřejmě to ale neznělo dost přesvědčivě, protože se obrátila a naštvaně šla zpátky k Tyno a ostatním. Při odchodu si mumlala něco jako 'Klidně si v tom pokračujte'.
Pavel vzdychl. ,,Achjo."
Pak se zničehonic otevřela podobizna Buclaté dámy a dovnitř vstoupila žlutočerná mrzimorská uniforma. Chvíli někoho jakoby hledala. Pak nadšeně výskla a namířila si to přímo k Honzovi s Pavlem.
,,Ahoj Honzo!"pozdravila rozzářeně Lenka Krtková. Na očích měla oranžové stíny plné třpytek a neustále mrkala. Dlouhé vlasy měla zapletené do copu. ,,Honzo", zamrkala znovu. ,,Doufám, že ještě nemáš nikoho na ples, protože jsem se rozhodla, že chci jít s tebou!"
Honza chvilku vyjeveně zíral. 'Chci jít s tebou'. To očividně neměl moc na výběr, navíc, Lenka mu připadala jako vtipná společnost.
,,Klidně", pokrčil rameny a Lenka se na něj usmála.
,,Budu mít růžové šaty", říkala nadšeně ,,takže si vezmi taky něco růžového, jo? Třeba kytičku na kapsu! A kdybys neměl, tak jdi za Davidem a on ti půjčí!"
,,Davidem?" Pavel přemýšlel, jestli toho kluka, co má u sebe očividně dost růžových věcí, zná.
,,To je můj brácha", sjela ho pohledem, který jasně říkal, ať si s ním nezahrává.
,,Jasně", snažil se jí uklidnit.
,,Tak jo, Honzo, měj se, ahoj! Ahoj, Niki! Verčo!" mávla jim a pak zas odhopsala pryč.
,,Ta holka je strašná!" vybuchl Honzina. ,,Když jsme byli malí, tak mě pořád bila, pamatuju si to moc dobře!" Všichni se zasmáli.
,,A máš to z krku",poznamenal Pavel a podíval se na Kačí Polatovou, která vypadala zklamaně. Nejspíš chtěla jít Honzou doopravdy ona. Pak se podíval na Verču a říkal si, že jestli si sám nepospíší, dopadne stejně jako Kačka. Z jeho myšlenek ho vytrhlo další otevření dveří.
,,Dneska jsme tu jak v holubníku", poznamenal Erik Jordan, který si zrovna upravoval vlasy.
Do místnosti vešla blonďatá klučičí postava, oděná do modré barvy.
,,Čau Tome", pozdravili se s ním Honza i Pavel. Tomáš na ně jenom kývnul, ale s nervózním úsměvem mířil dál.
,,Neříkej mi, že taky přišel na námluvy?" vtipkoval zas Erik. Pavel se na něj však zděšeně podíval a pak se pohledem zabodl do Tomáše. K jeho velké nelibosti se Vaněk zastavil u pohovky, kde seděly holky s Honzinou. Pak si přisedl k nim.
,,To se smí?"zavrčel. ,,Když je z Havraspáru?"
,,Asi mu někdo řekl heslo", tipoval Honza.
,,Hádej kdo, určitě ta tvoje Lenka." Pak v něm málem hrklo - Tomáš se právě bavil s Verčou. Navíc oba vypadali vcelku vážně. Nenápadně je pozoroval dál, srdce mu bušilo o sto šest. Dalo mu dost práce ještě to, aby si Honza ničeho nevšiml. Ale najednou se Tomáš obrátil na druhou stranu k Tyno. Pavlovi se ulevilo, protože si nevšiml, že by mu Verča kývla hlavou na nějaký souhlas, třeba pozvání na ples. Po chviličce havraspárský host odešel.
,,Joooo!"zařvala najednou Tyno. Smála se na celé kolo. ,,Jdu na ples s Tomášem! To musím říct Tereze!"
,,Joooo!"zařvala i Niki. ,,Dej jí to sežrat!" Obě za šíleného smíchu vyrazily ven.
















Tak jsem se zase pořádně pobavil!! Jak Baruna tak i Lenka - hotový slzy smíchu :DDD Při "máš v tom pěknej guláš" jsem si nemohl nepředstavit kuláš!:DDD Úžasný :D!