Hledači zla a temná Baruna
Zařazování
,,Ještěže existuje asistované přemisťování,"řekl právě jakýsi silnější chlapec s kulatým obličejem (ne, nebyl to Neville Longbottom). ,,Jinak bych to ani za nic nestihnul." Odpověděla mu dívka, přibližně stejného věku.
,,To jo...vůbec to nezávidim všem těm dětem od mudlů. Na kolik je musela přijít jenom cesta sem na King's Cross?"a ošklivě se uchechtla. ,,Mudlovští šmej..."
,,Neříkej jim tak", napomenula ji líně druhá dívka se světlými vlasy. Všichni tři právě našli jedno volné kupé skoro na konci Spěšného vlaku do Bradavic. Položila na přihrádku nahoře klec a kufr si uložila dolů. Potom se usadila na místě u okna a vytáhla si ze svojí kabelky jakýsi velký papír a začala si v něm něco pečlivě číst.
,,Kolik je vůbec hodin, Verčo?"oslovil čtoucí dívku kluk - Honzina. Nebylo to jeho pravé jméno, ve skutečnosti to byl normální Honza, ale všichni mu tak říkali už odmala. Odpověděla mu, že už je po jedenácté.
,,Jaktože ještě nejdeme?"podivil se. Pak kolem jejich kupé prošel nějaký štíhlý tmavovlasý chlapec. Jakmile ho spatřili, druhá dívka vyskočila a zabušila na dveře. Hned, jak je uviděl, krátce mávnul na znamení, že je poznává a vešel dovnitř.
,,Nemusíš tak šílet, Niki", podtokl, ale usmál se. Jakmile se otočil a neviděl ji, vyplázla na něj jazyk. Pak si sedla zpět na své místo a nově příchozí si přisedl k Honzinovi.
,,Do jaké koleje byste chtěli?"zeptal se pak a jeho hlas zněl absolutně nadšeně. ,,Docela bych bral Nebelvír. Havraspár je taky fajn, ale asi nejsem dost chytrý..."
,,Ale prosímtě!"okřikla ho Verča. ,,Pravděpodobně jsi tady z nás nejchytřejší. Klidně by tě do Havraspáru vzali." Vlak se se skřípotem probouzel k životu. Honzina nadšeně zahulákal a rychle přešel k oknu, aby naposledy zamával babičce a matce na rozloučenou. Nad jeho hlavou něco popuzeně mňouklo. Z horní přihrády skočil na sedačku bílý kocour. Niki si ho přitáhla k sobě a divila se: ,,Jak ses dostal ven?" Všichni ho chvilku hladili a po chvíli se řeč opět stočila ke škole.
,,Ve Zmijozelu aspoň nenarazíte na žádný mudlovský š...děti", ujala se slova. ,,A jelikož jsme s Verčou čistokrevné, máme docela slušnou šanci se tam dostat, ne? Co ty na to?"
Verča se nejprve dlouze zadívala z okna a pak řekla: ,,Já tam nechci. Všichni se na ně dívají skrz prsty, i když třeba vůbec nejsou špatní. Ale je pravda, že ze Zmijozelu vyšlo tolik černokněžníků...radši bych byla v Havraspáru." Nastalo krátce trvající ticho, které přerušilo slabé trhnutí dveřmi. Všichni čtyři vzhlédli.
Stáli tam dva jiní kluci, jeden s černými vlasy, který navíc působil dojmem, že je z jiné země. Na sobě už měl oblečený bradavický hábit a v ruce držel obrovský kufr s klecí přikrytou jiným hábitem. Ten druhý, o něco vyšší, měl na nose brýle. Chvilku tam jen tak stáli, než se první opatrně zeptal, jestli si můžou přisednout. Řeč chvíli vázla, ale když znovu začali mluvit o zařazování, zdálo se, že to nejsou jen nově příchozí paraziti.
,,No mě vyhovuje Zmijozel", říkal právě černovlasý kluk, který se představil jako Razmik. ,,Ale jsem z mudlovský rodiny...asi nemám žádnou šanci. Ale víte..."ztišil trochu hlas ,,já miluju hady!" A na chvíli se zasnil. Honza na něj zůstal zírat s nechápavým výrazem a obličejem zkřiveným nechutí, Niki skrývala smích a druhý kluk, co přišel s ním, protočil oči.
,,Takhle mluvil celou dobu", řekl šeptem Verče, která byla nejblíž. ,,Už od nástupiště."
Najednou se Razmik probral ze snění a vyhrkl: ,,Dokonce jsem si s sebou přivezl malýho baziliška!"
,,Cože?!"zařvala hned Niki a podezřívavě se zadívala na klec. Trochu se odtáhla stranou.
,,Jo!" řekl pyšně Razmik a sáhl něžně na vrch klece. Když uviděl zděšení v jejich očích, dodalo mu to ještě víc sebedůvěry a pocitu triumfu. A pak, než se všichni nadáli, dramatickým gestem stáhl z klece černý hábit. V ten okamžik všichni zaječeli, Honza si instinktivně zakryl oči, Honzina se svalil ze sedačky a ostatní sklopili hlavy k zemi. Kupodivu se Razmik ale smál.
,,Nešilte, má na očích pásku, hahaha", smál se do té doby, než mu přiletěl dobře mířený pohlavek od Verči. Honzina se sbíral ze země a něco nabručeně huhňal. Pak přijel vozík s obědem.
















LoL :D tak tohle je jednoznačně dobrý!!!! :D